E     S     A     D     E     R     A

 

Dne 11.9.2007 na vždy odešel náš milovaný jorkšírek, bohužel za nestandardních okolností: odvezli jsme jej dne 10.9.2007 v produktivním věku, ve velice dobré kondici a naprosto zdravého na veterinární kliniku, kde jsme byli objednáni na standardní ošetření - čištění zoubků, trhání chloupků z oušek a vymačkání žláz. A dne 11.9.2007 jsme jej ve 22 hod. dostali v igelitovém pytli :-(  :-(  . No, i takový je život, i takové věci se dějí :-( :-( 

 

Dne 15.9.2007 jsme se rozhodli, že zveřejníme okolnosti, jejichž příčinou náš VIKI odešel:

- VIKI byl na "Veterinární klinice VLTAVA" probuzen z narkózy a ještě nebyly všechny objednané úkony dodělány.  I přes tuto skutečnost bylo za plného vědomí pokračováno v započaté práci. Ti, kteří znáte povahu jorkšírů, dobře víte, jak je toto plemeno nervóznější a psychicky méně odolnější. Povahové rysy plemene, nepřítomnost páníčků a pokračování v úkonech veterinární kliniky způsobilo u našeho pejska (už předem tak dosti vystresovaného) zvyšování a kumulaci stresu a tudíž značné, obranné reakce pejska ve formě škubání, snahy o vyproštění doprovázené (celkem logicky) ohánění zoubky po vykonavatelích zákroků. Jak bylo dále postupováno??? To, jak bylo posléze pokračováno s největší pravděpodobností zapříčinilo smrt našeho jorkšírka. Byl mu násilně náplastí na tvrdo omotán a zalepen čumáček bez možnosti dýchání pusou a samozřejmě se sníženou průchodností kyslíku v nosních dírkách - tím se samozřejmě i podstatně zvýšil stres a šok pejska, který v tuto chvíli bojoval o život!!!!!! (zkusme běžet např. 400 m v maximálním tempu a pak aby nám někdo násílím zavřel ústa a trochu přivřel nosní dírky- myslím, že bychom se hodně, ale hodně škubali. Pokud bychom nezískali příležitost k dýchání, i u nás by nastali velice vážné zdravotní problémy, které by ohozili náš život) . 

Každý pejsek, který je ve stresu a traumatizující situaci (tedy v šokovém stavu) velice silně zintenzivní dýchání, ke kterému nutně potřebuje otevřená ústa. Pokud mu je znemožněno ústy dýchat, nastanou po velmi krátké době dýchací problémy. I odborná literatura uvádí, že srdeční nedostatečnost, šok a přidušení jsou příčinou plicního edému, na který právě náš VIKI umřel - 24 hodin po takto prožité hodině na "Veterinární klinice VLTAVA".

Ještě pro informaci odborné vysvětlení:

Šok - provází ztížené a zrychlené dýchání, pokles krevního tlaku, nepravidelná činnost srdce, zvracení a průjem (tyto všechny příznaky měl náš VIKI po přivezení domů z kliniky). Dochází i k selhání krevního oběhu s následkem smrti.

A co bylo pro nás další překvapení? Tři dny po smrti VIKIHO jsem navštívil Veterinární kliniku a diskutoval s veterinárním lékařem (který zákrok prováděl nebo přihlížel?) postupy, které praktikovali na našem pejskovi. Veterinář mi sdělil, že postupy byly správné, že jsou standardní a že by je použil znovu a stejně.

Co k tomu závěrem dodat? Ne, k tomuto není co dodat ...... .

Poznámka :

domnívám se, že z některých veterinárních klinik se stávají tzv. "pásové výroby", kde jsou pevně zavedeny a dodržovány postupy (šup šup a další pán na holení) - a bohužel se nehledí a nevnímá individualita jedince, tzn. nerozlišuje se, zda je pejsek velký či malý, zda se pejsek chová tak či onak, zda má takové či jiné reakce. A natož, aby se dle reakcí a dané situace přizpůsobily postupy a způsoby zákroků či léčby.

Přirovnání na příkladu: je to stejné, jako s výcvikem pejsků. Ke každému pejskovi je nutné přistupovat individuálně. Neznamená to, že když metoda (postup) k úspěšnému naučení např. aportu je u jednoho pejska nějaká, že u druhého pejska při použití stejné metody (postupu) budeme mít stejný úspěch. Také výuku přizpůsobujeme danému jedinci, že ??!!!!

 

 

VIKI

*  23.7.2001

+ 11.9.2007

 

 

Bianka Miramar Box 

* 14.1.1997 

+ 28.5.2007

 

Bianka dne 19.5.2007 (10 let a 4 měsíce)